z domku na ceste

............. na hraní si s cínem jsem se stala závislou. Pár dní bez pájky v ruce a dostaví se abstinenční příznaky. Je to úžasná činnost. Okolní svět zmizí a jsem tu jen já, cín, a kameny. Probere mě většinou až to, když si nechtěně kápnu rozžhavený cín do klína. Nebo když v ruce držím hotový výtvor a on se usmívá a je z něj cítit láska a navzájem si poděkujeme za to, že jsme se našli.

Některé kousky si musím předem namalovat, protože mi naskakují ve dne v noci a bojím se, že je zapomenu, než se k nim dostanu. Některé jsou naopak úplně hotové dřív, než na nich začnu něco vymýšlet, nějak obcházejí mysl a ruce je udělají bez přispění myšlenek. A některé leží rozpracované na stole už tak dlouho a pořád ještě nenastal čas k jejich dovylíhnutí.

Něco z toho nabízím zde, snad se vám budou líbit.

Zasílám i do Zásilkovny. V případě zájmu napište adresu do poznámky.