Doba květinových dětí

Jak to všechno bylo

V roce 1965 novinář Michael Fallon pojmenoval mladé lidi stěhující se do Haight-Ashbury hippies. Ve sloupku pro San Francisko Examiner psal: chtěli užívat LSD a marihuanu pro povzbuzování mysli a rozšiřovat tak hranice poznání, výsadně provozovat "vlastní věci", které by rozvíjely uměleckou i sociální svobodu, žít "jen pro ten dnešní den" a na rozdíl od svých rodičů, uzavřených v úzkých rodinných svazcích, manifestovat žití v širších komunách, v nichž společně měli sdílet vše od lásky až po měsíční rozpočet.

V pětašedesátém byl v Hashbury, jak se epicentru hippies říkalo, vítán každý. Do poloviny r. 1966 sem dorazilo přes 15 000 hippies, kteří zde hledali nový domov. O nově příchozí se starali diggeři - dobrovolná organizace; jádro prvních hippies vedené Emmetem Groganem a Peterem Bergem. Otevřeli na Haightu Free Store - obchod, kde každý návštěvník mohl dostat zdarma nějaké obnošené šatstvo a v nedalekém parku Panhandle denně vytvářeli jídlo zdarma.
Byl tu i Psychedelický obchod, který otevřeli bratři Theilinové. Kromě papírků a šlukovek tu byl i gramofon a možnost poslouchat celé hodiny desky.
Tihle mladí lidé žili z mála - drobné vyžebrali, k jídlu se vždy něco našlo a peníze na nájem obstarali ti, na něž nezanevřeli rodiče, a něco si vydělali prodejem v té době legálního LSD a marihuany.

Třetí lednový víkend se Merry Pranksters (skupinka lidí založená Kenem Keseyem jezdící v psychedelicky pomalovaném školním busu, jež za pomoci LSD objevovali nové hranice vnímání) rozhodli "oslavit všechny dobré tripy festivalem". 3-denní Trips Festival se uskutečnil v Longshorenen´s Hall. Vystoupili tu Grateful Dead a Big Brother and The Holding Company.
Údajně první psychedelickou kapelou byli Charlatans, kteří se v létě setkali s architektem Billem Hamem (vynálezce psychedelických světelných efektů). První světelné psychedelické vystoupení se odehrálo ve Virginia Caty v podniku Red Dog Saloon.
Na podzim r. 1965 byla v bytě M. Bowena (malíř, v jehož ateliéru mimojiné sídlila redakce časopisu San Francisco Oracle - časopis obyvatel Hashbury) na Pine Street založena první hippie koncertní agentura Family Dog.Jedním z prvních větších koncertů bylo vystoupení kapely Lovin´Spoonful v Longshoremen´s Hall 24.10.1965.
6.10.1966 se v parku Panhandle uspořádal koncert Love Pageant Rally na protest proti zákazu LSD.
14.1.1967 se na louce Polo Fields v parku Golden Gate konala akce Gathering of Tribes, rodová shromáždění za Human Be-In. Akci zahájil jeden z organizátorů G. Snyder zadutím na mořskou lasturu. T. Leary pronesl své slavné motto: Turn On, Tune In, Drop Out a Allen Ginsberg skandoval: "Jsme jako jedna duše."
16.-18.6.1967 se v montereyském okrese Fairgrounds konal Monterey Pop Festival.Horseshow Arena měla 7 000 sedadel a okolní louky pojaly téměř 50 000 návštěvníků. Úspěch a publicita festivalu přilákala do Hashbury další obyvatele. Poprvé to bylo po Human Be-In.
2.10.1967 obsadili úředníci a policisté z protidrogového dům, kde bydleli Grateful Dead a zatkli členy kapely, zvukaře B. Mathewse a pár dalších obyvatel. Po výsleších všechny propustili, s výjimkou manažera Scullyho, na kterého uvalili paragraf pro nezákonné držení, šíření a užívání drog. Pár dní na to svolal jeho kolega tiskovku a protestoval proti zatýkání pro držení a užívání marihuany. Nevzešlo z toho nic, jen policie dala jasněji najevo, že životní styl hippies nebude tolerován.
Na 6.10. (výročí prohobice LSD) se obyvatelé Haightu rozhodli uspořádat oslavu nazvanou Smrt hippiesáka, která měla odrážet "pohřební" náladu, jež zde panovala. Konala se v Chrámu všech svatých. "Pohřební procesí" se vydalo z Buena Vista Hill a prošlo z kopce celým Haightem. Nechtě tak symbolizovali začátek konce.

"Všechno to zničili velký media. Hoši z Time každýho fotili a zpovídali, psali o nás reportáže a články. Zpětný efekt toho všeho zabil celý Haight."
Jerry Garcia

Jako první z Hashbury odešli bratři Heilinové, ostatní starousedlíci brzy následovali. Ještě než Hashbury opustili Grateful Dead, rozhodli se uspořádat koncert na ulici zadarmo, bylo to 3.3.1968.

"Ten den byl skvělej, ale byl to konec."
Jerry Garcia

V té době se po Haightu začal potulovat čerstvě propuštěný zlodějíček a násilník Charles Manson, který uměl zfanatizovat lidi ve svůj prospěch. Po propuštění sesbíral po celé Kalifornii prostitutky a zlodějíčky a v černě pomalovaném busu dorazil do Hashbury, krátce před akcí Smrt hippiesáka a tamní nálada se mu hodila. Osvojil si základy ideí, které spolu s "osobním kouzlem" (to už tak bývá, že ho tihle typy mají) zabíraly na hezké, ale hloupé holky a zakomplexované kluky. Nic tak nedokázalo zprotivit lidem hnutí hippies, jako právě Manson a budoucí novinové zprávy o jeho vraždách.
Rok 1968 byl politycky velmi vypjatý. Konal se mírový pochod proti válce ve Vietnamu. Stovky mladých lidí se sešli před budovou Pentagonu a improvizovaný koncert se nesl ve znamení písně Out Demons Out. Chicagský starosta R. Daley nařídil proti demonstrující mládeži policejní zásah, jehož brutalita pobouřila celý svět.
Jak eskalovala válka ve Vietnamu, odpůrců vojenské služby přibývalo a hromadné pálení povolávacích rozkazů se stalo rituálem. Heslo "Miluj, neválči" už znělo nejen v Hashbury, znělo po celé Americe, znělo po celém světě.
Opakovat festival v Monterey místní úřady nepovolily a podobná akce se konala na Floridě 17. a 18.5.1968. Ví se o ní jen velmi málo. Akci organizoval M. Lang, vlastník neznámé producentské firmy Joint Productions. Festival měl původně trvat 3 dny, ale část programu z druhého a celý třetí den se musel zrušit, protože začalo pršet a elektroinstalace nevydržela.
Další Langovou akcí měl být Woodstock.
V době konání Woodstocku byl vydán povel k zahájení akce proti sektě vedené Ch. Mansonem, podezřelé z trestných činů od vyhrožování po nedovolené ozbrojování. Mezi 25 zadrženými byli i pachatelé brutálních vražd, z nichž nejznámější je asi vražda herečky Sharon Tateové.
Toho dne dal stát najevo, že je konec tolerance vůči alternativnímu způsobu života a prezident Nixon slíbil klid a pořádek.
V té době mimo Mansona lidi děsily i různé motorkářské gangy, nejznámější jsou Hell´s Angels (paradoxem je, že bývali v pohodě). Veřejnost nerozlišovala a platilo: vlasatec jako vlasatec.

Na 6.12.1969 bylo naplánováno "druhé pokračování Woodstocku". Tenhle nápad se zrodil v hlavě Micka Jaggera. Akce se měla konat v Golden Gate Parku a vystoupit měli i kapely vzešlé z Hashbury.Jenže úřady koncert na poslední chvíli zakázaly. Ředitel závodiště Sears Point Raceway nabídl zdarma svůj objekt výměnou za filmová práva na chystaný dokument Maylesů. Věc měl vyřídit M. Belly, který ale kontaktoval správce závodiště Altamonte v Levermore. Jako na ochranku se Jagger obrátil na Hell´s Angels, byť mu byli doporučováni lidé z Hog Farm, což byla osudová chyba. Akce se vymkla kontrole a motorkáři je neuměli řešit jinak než pěstmi. Nepustili se však jen do diváků, odnesl to např. i kytarista Jefferson Airplane. Při čekání na výstup Rolling Stones došla davu trpělivost a hnal se na podium. "Andělé" začali do davu najíždět motorkami, řvali a rvali se. Celou hrůznou podívanou je možné vidět ve filmu Gimmie Shelter.

"Altamont znamenal konec nevinosti rock´n´rollu."
Jerry Garcia

29.6.1970 se rozjela souprava vagonů s nápisem Festival Expres. Akci vymyslel Frank Duckworth. Byl to pokus o vyvolání někdejšího ducha společného sdílení těl i duší. Zůčastnili se např. Janis Joplin, Grateful Dead, The Band a jiní.

Čert ví, proč Bůh tyhle vinné-nevinné děti vyhnal z rajské zahrady tak brzy, ale bylo to tak.
Vojtěch Lindaur